top of page

Téryho chata (2015m. n. m.) - nejvýše položená chata s celoročním provozem ve Vysokých Tatrách!

Aktualizováno: 16. 8. 2023

Tak jo, po tom "malém" extempore na parkovišti pod Zeleným plesom konečně dorážím do Vysokých Tater, nacházím parkoviště kam mě poslal Filip a vyrážím na doporučený vodopádek. Je nádherně, spát budu dneska v kufru, takže z batohu vyhazuju všechny nepotřebný nabíječky, pláštěnky, mikiny, kartáčky atd… a vyrážím v kraťáscích, kotníkovejch šampónskejch ponožtičkách a novejch běhačkách (to je vždycky super nápad, vyzkoušet nový boty rovnou v horách, ale holt když je blbá hlava, trpí celý tělo…)… pro jistotu teda beru alespoň větrovku (naštěstí), neb už to známe, že…

Noční fotka Téryho chaty ve Vysokých Tatrách, skály v popředí sloužící jako vodící linie vedoucí k Téryho chatě, hvězdy nad chatou a zvýrazněný Velký vůz - foceno Sony A7 IV a objektivem Tamron 17-28mm F/2.8 Di III RXD - fotograf Michal Stehlík.

Sony A7 IV, Tamron 17-28mm F/2.8 Di III RXD, ISO100, 30s, f/11 - popředí (modrá hodinka) / ISO 3200, 15s, f/2,8 - hvězdy (noc) / VFFOTO magnetický UV GS adaptér 67-82mm & White Mist D1/1 filtr VFFOTO NANO-PRO 82 mm


Beru to po svých, po turistický zelený, ale kdo by jel třeba s dětma, tak tam vede i krásná zubačka, co ušetří trochu remcání a pár sesednutých obratlů. Po cestě je prý chata, kde se dá najíst a vzhledem k tomu, že už hlady šilhám, beru to tam plnou parou… Nicméně (pro změnu) nějakým způsobem zase míjím cestu, uvědomuju si to až tak po půl hodině, kdy dorážím k úplně jinýmu vodopádu, než mě poslal Filip. Jako je taky nádhernej, ale zas nenajíš se ho…


Pořád je krásně…


Koukám teda na rozcestník - Rázcestie nad Rainerovou Chatou, jakože kde se teda vloudila chybka a na ceduli mimo jiné nápis Teryho chata 2:30h… jako o té jsem se učil naposled tak na základce! Hmmmm, ok, změna plánu, tam prostě musím jít! “Super” zkušenost se slečnou z Chaty nad Zeleným plesom mě neodrazuje a znovu volám, abych se ujistil, že na Teryně místo mít budou a fakt mi ho třeba i booknou… nicméně signál je peklo a jediný čemu trochu rozumím je… jo, že mám poslat mail… jako sorry, to fakt nejde říct ano/ne máme místo? Nechci Slovensko hanit, ale LTE tu funguje asi tak na 2 místech a ani jedno z nich není v Tatrách…


Takže na to kašlu, myslím si něco o zadní části těla a už brutálně hladovej to beru to zpátky na vodopády (tentokrát teda po modré). Po pár metrech narážím na chaloupku - Reinerova chata (1304m n.m.)… “Dobrý den, vaříte? Ne… aha, a kafe byste mi udělala? Ne… ehh, cože? Nicméně paní vysvětluje, že nemají elektriku a konejší mě pokojově chlazenou Plzní a stylovou Tatrankou… mňam!


Vylejzam z chaloupky (a pořád je ku podivu krásně) a nějaký děti tu řvou “mami, mami, liška, liška!? A taky že jo! Rychle pokládám tatranku a pivko na lavičku, a jdu "lovit"… jenže tam mam nahozenej širokáč, takže k ní musím na svůj pud sebezáchovy celkem dost blízko… liška pohotově zneužívá situace (fotograf soustředěnej na hledáček a ještě podělanej k tomu, že...) okamžitě skáče na lavičku a jde mi po tatrance… no tak to teda ne ne ne liško! Budim v sobě skryté střípky odvahy a mocně na ní “řvu” kššššc, kšššc… liška znechuceně odchází a já děkuju bohu, že to nebyl ten medvěd, kterým mě moji noví slovenští kamarádi strašili poslední 3 dny…

Detailní fotografie divoké lišky - focena na Sony A7 IV a objektiv Tamron 28-200mm F/2.8-5.6 Di III RXD - fotograf Michal Stehlík.

V tom mi volá slovenský číslo a že jestli teda chci, tak mají volno a mail posílat nemusím… eh, buď slyšeli jak kleju, nebo bůh existuje, vše je jak má být, nebo jak jsou ta pořekadla… nahazuju batoh a letím nahoru…

Už není tak krásně…


Plnou parou směr Téryho chata


Hrnu to nahoru nádhernou stezkou… kamenný chodníky, schody, nádherný výhledy… jen to sluníčko někam v mezičase zmizlo a objevuje se první sníh… a taky první mrholení… pak první deštík, vzápětí slejvák, trochu kroup, pak sníh… hmmm, zadarmo to dneska asi nebude… nahazuju šustku, v který naštěstí nacházím i čepici a rukavice (alespoň k něčemu to včerejší nabalení se bylo)…


Za neustálýho stoupání k Teryně dochází k neustálýmu klesání mejch obratlů a když už začínám pohekávat, potkávám nosiče/šerpu… nohy jak kůň, na zádech táhne sud s pivem (né štěně, normální 50tku), nějaký krabice, plus chlaďák… no dobře, dobře, hekat už teda nebudu… koukám na něj jak na zjevení, on se směje, že jsem v Tatrách poprví a že mu říkali, že nahoře čekají jednoho chalana (sláva už mě předchází) chvilku kecáme, dáme společný foto pac a pusu a šlapem dál…


Rozhodně už není krásně... je brutální zima a začalo zostra sněžit…

Fotografie surových skal ve Vysokých Tatrách u Téryho chaty, skrz něž teče horský potok, to celé při dramatické bouři - foceno Sony A7 IV a objektivem Tamron 17-28mm F/2.8 Di III RXD - fotograf Michal Stehlík.

Sony A7 IV, Tamron 17-28mm F/2.8 Di III RXD, ISO100, 1/10s, f/11, VFFOTO magnetický UV GS adaptér 67-82mm - panorama - složeno ze dvou snímků


Tričko, tenká mikča, kotníkový fusekle a šustka tak úplně nehřejou (resp. by to asi hřálo, kdyby nesněžilo, já se pořád někde nezapejkal a neráchal ve vodě)… ale stojí to za to, kam koukneš, tam vodopád, za ním hned štít v černejch sněhovejch mracích… naprostej nářez…


Po hodině lelkování u vodopádu odlamuju prsty a letím nahoru, neb jsem fakt zmrzlej na kost. Zvykl jsem si tahat foťák na Peak Design Capturu, neb je pořád po ruce a nemusím pořád sundavat/nadnavat bágl, nicméně tady je cesta pohřbená pod kamennou lavinou a postupně celkově přechází v takovej sněholed, takže když už po druhý padám, házím foťák do báglu a teprve pak se škrábu posledních pár vejškovejch v mlze a sněhu nahoru… jsem celkem KO, ale už jsem na chatě…


Hned dostávám úžasnou čočkovku, teplej čaj a makovec… nirvana! Pomalu rozmrzávám a dávám se s klukama z chaty do řeči. Vzápětí mi dochází, proč hlásili, že na mě čekají… jsem tu dneska jedinej host a tak mám tu čest, vybrat si postel na tří patrový palandě dle libosti =)

Vyjevenej klukům vyprávím svůj zážitek s nosičem, čímž všechny totálně rozesmívám… neb Mato mi povídá "tak kdybys chtěl vědět, kdo to tady letos vyhrál (100kilo vynést na Terinu na čas), tak tady Filip… a hned druhej byl tady Lukáš…" vzápětí Filip kontruje… "a pěti násobný majster je tady Mato..." jako nedivím se, nohy mají jak konve všichni…


Chechtáme se a kluci mi vysvětlujou, že u nich to není jen sport, ale reálně je to pořád jediná možnost, jak přes rok horský chaty zásobovat. Téryho chata totiž není obsluhována lanovkou, žádná silnice a vrtulníkem se sem smí věci navážet jen dvakrát do roka, neb ten hluk stresuje kamzíky, kteří pak padaj ze skal…


Ještě jednou jdu vymrznout ven a pomalu se choulím do postele… jsem úplně hotovej a ráno chci zkusit nějakou východovku…

Noční fotografie u Téryho chaty ve Vysokých Tatrách, vodopád v popředí sloužící jako vodící linie vedoucí k masivu Prostredný hrot (2441m), hvězdy nad Prostredným hrotem a zvýrazněné souhvězdí Velký vůz - foceno Sony A7 IV a objektivem Tamron 17-28mm F/2.8 Di III RXD - fotograf Michal Stehlík.

Sony A7 IV, Tamron 17-28mm F/2.8 Di III RXD, ISO640, 1/10s, f/8 - popředí (modrá hodinka) / ISO 3200, 15s, f/2,8 - hvězdy (noc) / VFFOTO magnetický UV GS adaptér 67-82mm & White Mist D1/1 filtr VFFOTO NANO-PRO 82 mm


Vstávačka ve 4 ráno, venku ukrutnej vítr a mlíko... je vidět tak na 2 metry a poryvy není úplně sranda ustát… skáču zpátky do postele a dávám budík na 4.30… venku je ukrutnej vítr a mlíko… takhle po půlhodinách pokračuju až do 6, kdy pokorně vzdávám... náladu mi, ale zvedá Vítek, který mi hned nese skvělý vajíčka! Naposled dávám makovec a v tom největším "mordoru" slejzám dolů…


Počasí je fakt peklo, vichřice se do mě hned na začátku párkrát opírá a hází mě na zem…


Na rozdíl třeba od Italů, Slováci mají dobrý značení, hodně podobný našemu, nicméně teď, kdy je nulová viditelnost, značky na skalách zasněžený a dřevěný značkovací kůly vytrhaný od kamenný laviny, je cesta dolů celkem hell i tady…

Chytám se teda stop ve sněhu některýho z nosičů a tajně doufám, že šel mým směrem…

Asi si to dneska taky moc “užil”, neb každých 50metrů je ve sněhu komplet obtisk jak šerpy, tak jeho nákladu… klouže to hrožně… jdu fakt stylem hůlka, hůlka, krůček, krůček a v hlavě si opakuju, hlavně nechvátej máš děti, máš děti…


Oči zabořený do šerpovo stop, když se k nim najednou přidávají stopy další… jakože kamzík? Zvedám hlavu a jo, 7 nádhernejch kamzíků na pár metrů… opět tam mám širokáč, takže opět snaha se přiblížit… šup, skluzavka v tom nejblbějším místě před převisem, smrt v očích, naštěstí rychlé zastavení, pochopení, že je mám nechat bejt a neplašit… malá kochačka a šup k autu…


Krom toho, že jsem to dal bez újmy na zdraví bylo překvapením víkendu, že z novejch běhaček nemám jedinej puchejř a na to, jak lehký boty to jsou, držely na ledu jak přibitý a mokrý nohy jsem měl jen shora, kudy mi tam nateklo, ponožky u prstů jsem měl úplně suchý… můžu jenom doporučit: Salamon Trailster 2 GTX.

Fotografie okolí Téryho chaty ve Vysokých Tatrách, vodopád v popředí, hory v pozadí a dramatické mraky nad nimi - foceno Sony A7 IV a objektivem Tamron 17-28mm F/2.8 Di III RXD - fotograf Michal Stehlík.

Každopádně, Slovensko je nádherná zem, s divokou přírodou a skvělejma lidma a já se nemůžu dočkat zimy (letos už to teda snad zas nezavřou), kdy sem jedu rozhodně znova…

Tak zase příště!


MS



FOTO VÝBAVA:

Fotoaparát: Sony A7 IV

Foto batoh: Shimoda Action x70


- při nákupu na www.penta.cz a www.epenta.sk použijte kód MICHAL10 pro 10% slevu na produkty Tamron, 3 Legged Thing a Jupio ;o)

댓글


bottom of page