• Michal Stehlík

Dolomity - Seceda (2519m)

Zbitej a špinavej, tancuju sám… dávám „krásné“ 3 hodiny spánku, budík řve, já se probouzím v zafuněným autě (buď mohla být otevřená okénka, nebo mohla umrznout hlava… vyber si...) a mizím směr Seceda (2519m). Na tenhle trip jsem se hrozně těšil, na sociálech jsem našel pár fotek, který napovídaly, že tohle místo bude stát za to. Jako bonus, hned vedle Secedy je kýčovitej kostelík v Santa Magdaleně, které by se při troše štěstí mohl povést při západu slunce (po včerejším výšťavu na Tre Cime východ rozhodně nedávám)…


Přejezd z Tre Cime do Santa Magdaleny trval cca. 3 hodiny. Určitě se to dá udělat rychleji (zpátky na Bruneck, Brixen pak kousek po A22), ale já chtěl jet skrz hory zadem, takže přes Cortinu d’Ampezzo… je to nádherná cesta, nicméně posledních cca. 30 km se jede v "jednosměrce"… v překladu po cestě, která je udávaná jako obousměrná, nicméně se tam vedle sebe vejdou blbě 2 motorky, natož auta… takže míječky se sklopeným zrcátkem a doufačky, že tě ten druhej nestrčí ze srázu dolů… každopádně v kombinaci s výhledama, příjemná dávka ranního adrenalinu… až na pár vyjímek, kdy kalhoty neměly daleko od zhnědnutí…


V Santa Magdaleně se dá parkovat zadarmo, neuvěřitelný, (teda doufám, ale botičku jsem neměl…), nechávám auto tedy zde a mizím směr Seceda. Mraky se trhají, je krásně a postupem času začíná být konečně i teplo. Užívám si nádhernej trek uprostřed ničeho, když potkávám švédskýho Henrika… 2 metrovej pihatej blonďák, v manšestrácích a takovým polosáčku, obrovskou krosnou a upatlaným nosem od slunečního krému… jako, nevím, potkat ho takhle někde na zastávce ve Stockholmu tak asi OK, ale tady? Uprostřed ničeho, ve více než 2000m nad mořem? Mnu si oči, jestli se mi to celý nezdá, když Henrik promlouvá a ptá se mě na cestu do nejbližšího města… upřímně mě rozesmívá a dáváme se do řeči… Henrik jel s kámošem na trip do okolí Benátek, kde pořád lilo a zpruzenej kámoš se rozhodl letět domů, jenže Henrik je duší dobrodruh, není z cukru a tak si řekl, že se pohne do hor, kde by dešti třeba unikl… tak odjel autobusem někam k Secede a teď tu teda jako jde, akorát nemá mapu a neví kudy kam… =) jako, já do teď nevím, jestli si ze mě ten člověk nedělal jen srandu, ale když vezmu, že byl v sáčku, někde přes dva tisíce nad mořem, min. 13km od nejblížšího města, s krosnou jak blázen a bez mapy, tak nakonec snad asi fakt ani ne… =) dávám Henrikovi směr, ještě jednou se oba celýmu tomu příběhu řehtáme a já mizím nahoru… a jestli Henrik zabloudil, tak tam bloumá dodnes…


Seceda je nádherná už zespodu… Dolomites UNESCO Geotrail 5 (teda myslim, neb co si nenapíšu, to si nepamatuju... přišlo to zapomínaní nějak brzo... eh) vede skrz nádherný údolí, z kterého se zvedá celkem krkolomným trekem přímo pod vrchol… tady už to chce trochu zabrat, je to ultraprudký, pod nohama se opět sype vápenec a jako bonus je to zakončený krásně oslizlýma schodama… dá se tam, ale jistit… teda když máte čím… ehm…


Celkem příjemně jsem si hrábnul, ale konečně se dostávám nahoru, kde s vidinou odpočinku dávám poslední metry... a teď se musím začít nahlas smát. Jsem celkem odkouřenej, když se ukáže, že z druhý strany je Seceda standardní zimní středisko… takže chaty, restaurace, lanovka… jinej svět, den a noc, nebe a dudy ve srovnání se stoupákem z druhý strany… ale je to vlastně fajn, to místo je překrásný a já se u všech tripů snažím vymyslet, jak to dát příště i s rodinkou… a na Secedu to jde evidentně naprosto jednoduše (občas je možná dobrý ty trip trochu plánovat... tak třeba jindy) - vsuvka, tenhle článek jsem psal někdy v roce 2020, od té doby jsme tam byli s rodinkou už několikrát... nahoru vede lanovka, dáte si super jídlo... takže na rodinný trip rozhodně doporučuju!).


Je víkend, krásně, tudíž turistů celkem dosti… focení neuteče, ne?… takže šup doplnit energii do Rifugio Sofie… no a jako už klasicky, během obědo-večeře se ženou mraky, začíná být zima a leje… a hospůdka zavírá… tak si to Michálku opět projel… no to se mi snad zdá! Jestli já se někdy ponaučím…


Ale štěstí přeje nepřipraveným… říkám si, počkej, třeba se to přežene… a ejhle, za hodinu se obloha na chvilku potrhává a já konečně můžu něco nastřílet…


Začíná se stmívat, takže čelovka na hlavu a hurá zpátky na slizký schody a sranda cestu dolů skrz rozsypanej vápenec, než nebude vidět vůbec nic…

Do auta dorážím v půl jedenácté večer, jsem absolutně KO, západ na Santa Magdaleně už asi nestihnu, že… ale jak by řekl klasik… co tě nezabije… takže startuju a s vidinou teplé sprchy dávám 135km přesun zpátky do kempu na Tre Cime, protože tam zas nemám nafocenej ten zatracený východ… =)


MS



Výbava:

Fotoaparát: Sony A7 III

Objektiv: Tamron 17-28mm F/2.8 Di III RXD - 10% sleva při použití kódu MICHAL10

Objektiv: Tamron 28-200 F/2.8-5.6 Di III RXD - 10% sleva při použití kódu MICHAL10

Filtry: VFFOTO magnetický UV GS adaptér 67-82mm

Filtry: VFFOTO magnetický UV GS adaptér 67-82mm

Stativ: 3 Legged Thing Mike Legends Mike - 10% sleva při použití kódu MICHAL10

Dron: Mavic Air 2

Batoh: Shimoda Action x70


- při nákupu na www.penta.cz a www.epenta.sk použijte kód MICHAL10 pro 10% slevu na produkty Tamron, 3 Legged Thing, Boya a Jupio ;o)

53 views0 comments

Recent Posts

See All